Quadrugby vzniklo v Kanadě ve Vinipegu v roce 1979. U zrodu stáli profesor architektury z Minatoba University Ben Harnish a dva quadruplegici Duncan Campbell a Jerry Terwin, kteří se s ohledem ke svému těžkému postižení nemohli uplatnit v basketbale vozíčkářů. Hra byla pojmenována murderball, asi pro obsah agresivních prvků. Později se začal používat název quadrugby, v dalších letech Wheelchair rugby. Zpočátku mužstvo Winipegu propagovalo tento sport exhibičně, ale již v roce 1980 bylo uspořádáno 1. kanadské mistrovství, kterého se účastnily čtyři týmy.

V USA se hra rychle šířila díky mnoha rehabilitačním centrům, které ji zařadili do svých sportovně rehabilitačních programů. První tým byl v USA založen roku 1981 v Severní Dakotě a v témže roce se uspořádal i první mezinárodní turnaj. Dnes jsou za oceánem desítky týmů,které jsou rozděleny do několika ligových soutěží.

V Evropě se hra rozšířila hlavně v zemích západních, jako jsou Anglie, Skotsko, Německo, Švýcarsko, Holandsko, Rakousko, Belgie a zemích severních, Švédsko, Finsko, Dánsko. Quadrugby se rozšířilo také v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandě.

Od 21. ledna roku 1990 oficiálně existuje světová asociace quadrugby IWRF (International Wheelchair Rugby Federation). Vrcholem každé sezóny jsou nejvýznamnější soutěže (světové hry v Stoke Mandeville, mistrovství světa, mistrovství Evropy atd.), kromě toho probíhá řada turnajů. Na paralympiádě v Sydney 2000 bylo quadrugby uvedeno jako nový paralympijský sport.

 

Český tým vznikl v roce 1993 jako první v zemích bývalého východního bloku.

V naší republice se s tímto sportem začalo v lednu roku 1993, kdy vznikl v Hradci Králové první quadrugbyový tým "Sk Quadru Fit". U jeho zrodu “stáli :o)“ tři vozíčkáři, kteří po shlédnutí video kazety s ukázkami quadrugby z turnaje v Kanadě, založili sportovní klub. S pomocí dotace ministerstva zdravotnictví bylo možné pronajímat tělocvičnu a začít trénovat. Kniha "Sport vozíčkářů" (Josef Kábele 1992) posloužila jako zdroj informací o základních pravidlech, taktice a strategii hry. Po několika měsících se vytvořil kolektiv asi šesti vozíčkářů.

S příchodem trenéra se podařilo v říjnu 1993 uskutečnit první týdenní soustředění v Kladrubech. Tato akce byla počátkem systematického trénování. Klub zde také sjednotil své záměry a určil konkrétní cíle: navázat kontakty s IWRF, zúčastnit se mezinárodních turnajů a získat sponzory. V roce 1995 jsme se stali právoplatnými členy IWRF - evropské zóny.