První zápas přinesl setkání s vítězem minulé sezóny – Conveen Sitting Bulls, nicméně jsme první polovinu se Sittingem hráli naprosto vyrovnaně a velmi ukázněně. Na začátku třetí čtvrtiny jsme dostali bohužel mini šňůru šesti bodů, Sitting odskočil na dvouciferný odstup a naše koncentrace a nasazení pomalu odcházeli s vírou v možné vítězství. Zápas končil zbytečně velkým rozdílem 43:71, když ještě poločas byl o osm bodů. V zápase si bohužel Michal Šolc narazil žebra a na jeho dalším výkonu to bylo patrné, chyběla nám zejména jeho střelba.

 

Do druhého utkání proti Salzburku jsme vstoupili zakřiknutě a rozjížděli jsme se jen velmi pomalu. Vývoj jsme uchopili do svých rukou až v deváté minutě první čtvrtiny. Od té doby jsme zápas kontrolovali, a to i přes výkyvy, které nastávaly. S ubíhajícími minutami jsme byli biti čím dál tím více, snažili jsme se totiž hrát rychle, což starším pánům nevyhovovalo, a tak se uchylovali ke stále nebezpečnějším faulům, které však rozhodčí většinou přecházeli gestem - hrajte dál. Naštěstí jsme se do diskusí s nimi nepouštěli.

Vyvrcholením bylo zrušení Ondry Pohlmanna při střelbě, to šlo skutečně o zdraví. Mimochodem tady Ondra zahrál jedno ze svých nejlepších utkání - dal 17 bodů s úspěšností 50%, byl pětkrát faulován, doskočil 8 míčů. Ještě výraznějším na hřišti byl Mira Šperk, kteý dal přes třicet bodů a podržel si výtečnou aktivní bilanci, přitom zvládl pět asistencí a dvanáct doskoků - tedy double-double. Přes bolavou ruku odehrál slušně i Martin Zemánek, který se znovu dostal na dvouciferné skóre, chyběla přesnější muška na trestné hody, kterých házel celkem sedm s bilancí 5:2. Konečný výsledek 63:47.

Zatím jsme prohráli pouze s loňskými finalisty rakouské ligy, což je velkým příslibem do budoucna.