FUNKČNÍ KLASIFIKACE BASKETBALU NA VOZÍKU (IWBF, 2004)

Systém IWBF klasifikace (International Wheelchair Basketball Federation), zavedený poprvé v roce 1984 na paralympijských hrách ve Stoke Mandeville ve Velké Británii, zahrnuje čtyři hlavní bodové kategorie: 1.0, 2.0, 3.0 a 4.0. O čtyři roky později byl doplněn o kategorie půlbodové (1.5, 2.5, 3.5 a 4.5). Hráči, kterým je uznán minimální postižení na základě lékařské dokumentace, obdrží 4.5 bodu. Maximální dovolený součet bodů jednoho družstva na hřišti je 13,5 (v klubových soutěžích 14,5). Každý hráč má svou kartu (licenci) s uvedeným počtem bodů vydanou klasifikátorem IWBF, ta není na pořád daná, může se měnit (zlepšení nebo zhoršení zdravotního stavu) na základě zdravotního vyšetření, ale i pozorováním.

 

Skupina 1 (jeden bod)

postižení: paraplegici s kompletní lézí Th 7 včetně a výše; postižení se značným poškozením horním končetin (jedno nebo oboustranným)

funkční schopnosti:

  • nedostatečná rovnováha při sedu bez opory
  • bez pomoci horních končetin nemůže otáčet trupem

dovednosti:

  • při sebemenší změně polohy trupu musí použít horních končetin k zajištění stability
  • hráč sedí velmi nízko ve vozíku, záda jsou ve stálém kontaktu s opěradlem, které jsou mnohdy vyšší než normálně
  • hráč ztrácí rovnováhu, jakmile drží míč oběma rukama nad hlavou

Skupina 2 (dva body)

postižení: paraplegici s kompletní lézí Th 8 až 11 včetně; všichni ostatní postižení (poliomyletis, oboustranná exertikulace kyčlí nebo oboustranná amputace s velmi krátkými pahýly), kteří odpovídají funkčnímu typu paraplegiků této skupiny; postižení s jednostranným poškozením horních končetin, které jsou patrné při jízdě nebo kontrole míče, jinak s kontrolou trupu odpovídající skupině 3 nebo 4.

 

funkční schopnosti:

  • dostatečná rovnováha při sedu bez opory
  • postižený může otáčet trupem a rameny daleko dozadu

 

 

dovednosti:

  • mít ruce na obručích, držet se jich a pohánět vozík při všech polohách trupu
  • trup nelze udržet při rozjezdu a při zatáčení v optimální poloze
  • při přihrávce nebo střelbě na koš jistí jedna ruka obvykle rovnováhu, míč je házen většinou pouze jednou rukou

Skupina 3 (tři body)

postižení: paraplegici s kompletní lézí L 2 až L 5 včetně; všechna ostatní postižení, která odpovídají paraplegii tohoto typu, tzn. ti postižení, jež mají pouze minimální funkční schopnost kyčelních kloubů; postižení s jednostranným postižením horních končetin, kteří jsou při přihrávce a kontrole míče znevýhodněni na postižené straně, jinak s kontrolou trupu odpovídají skupině 4.

 

Skupina 3 (pokračování)

funkční schopnosti:

  • volný, resp. kontrolovaný předklon a napřímení trupu
  • stehna poskytují oporu trupu, paraplegici této skupiny mohou stisknout klena k sobě
  • chybí laterální stabilita trupu a abdukce kyčlí

dovednosti:

  • přirozené držení trupu při ovládání vozíku
  • obtížné zpracování míče letícího stranou
  • při boji o míč je hráč schopen menšího fyzického nasazení oproti hráči skupiny 4

Skupina 4 (čtyři body)

postižení: paraplegici s kompletní lézí od L 5 níže; všichni ostatní postižení, kteří odpovídají tomuto typu léze, zvláště pokud mají schopnost dostatečně ovládat stehno alespoň jedné nohy, tj. oboustranně amputovaní ve stehně s dobrými pahýly, které umožňují udržet přirozenou polohu trupu při ovládání vozíku; jednostranně amputovaní ve stehně nebo exartikulovaní v kyčli; oboustranně amputovaní ve stehně s krátkými pahýly, avšak používající při hře protézy; oboustranně amputovaní pod koleny

 

funkční schopnosti:

  • kontrolované pohyby trupu do všech stran
  • stabilita může být jednostranně omezená
  • alespoň jedno stehno se může vzepřít proti vozíku

dovednosti:

  • téměř neomezená funkce trupu při jízdě, přihrávání a střelbě
  • možnost driblingu na obou stranách vozíku
  • hráči této skupiny mohou bez obtíží sedět na vodorovné sedací podložce bez jakékoliv opory a přitom jim nehrozí vypadnutí z vozíku